Kontrastní víkend

... sobota zas až tak zajímavá nebyla, pouze jsem se díky velmi úspornému balícímu režimu dostala do situace, kdy už jsem OPRAVDU neměla co na sebe (já vím, že my ženské tohle říkáme poměrně často, ale tohle je naprosto odlišná situace - podle míry propocení jsem střídala dvě nasmrádlá trička a celý týden jsem strávila v jedněch kalhotech). Takže jsme se vydaly nakupovat. Původní plán byl velkolepý - chtěly jsme jet do jednoho z obrovských mallů, které si tady Indové vystavěli dle amerického vzoru. Nakonec se nám ale nechtělo, navíc to bylo daleko a strašně pršelo. Tak jsme jely jenom do malého (5 pater) obchoďáčku v Chemburu, který je od kampusu 10 minut motorikšou. Tam jsem si koupila něco na sebe (mimojiné kalhoty od Espritu za 550 Rs., čili cca 250 Kč), Leňa si pořídila svůj první indický obleček, daly jsme si hnusnou pizzu a byly jsme vyřízené. Já teda hlavně z toho, že nás v každém obchodě obletoval minimálně jeden prodavač (většinou dva až tři) a všichni nám říkali "madam".

... neděle byla o něco akčnější. Teda vlastně hodně akční. Ajay se chopil organizace a vymyslel, že když prší, tak se moc nedá chodit nikde po památkách a proto vyrazíme do multiplexu na nějaký pořádný bollywoodský trhák. Z filmu jsme s Leňou měly trochu obavičku, ale těšily jsme se na naši první cestu vlakem. A ta byla! Ajay nám všem sice koupil celodenní lístky do první třídy, ale v prvním vlaku do Kurly to vypadalo stejně jako běžně ve druhé (byl narvaný k prasknutí - a když píšu k prasknutí, tak myslím k prasknutí). Nicméně jsme si hezky popovídaly s našimi spolucestovatelkami (byly jsme v ženské části samozřejmě) a nakonec šťastně vystoupily. Možná bych na tomto místě mohla udělat vstup o dopravě v Mumabí. Obecně máte několik možností - na kratší a střední vzdálenosti je nejlepší rikša - nejrychlejší (vejde se všude) a nejlevnější. Pak můžete použít auto (které nemáme), bus nebo vlak. Vlaky jsou obecně spolehlivější než busy. Mumbaí je město okupující jeden poloostrov (původně to bylo sedm ostrovů, pak přišli Britové a spojili je dohromady) a postupně se rozrůstající dál do vnitrozemí. Doprava je tady proto vedená S-J směrem. Jak v případě silnic, tak železnic tu vedou tři hlavní tahy - západní, centrální a východní, které jsou vzájemně propojené průjezdy. My jsme se z východního železničního koridoru potřebovali dostat na centrální, takže jsme přestupovali jenom jednou. Na poslední kousek cesty jsme si pak vzali taxíka (jediného, který byl ochotný nabrat nás pět, normálně berou čtyři), který nás vyplivnul rovnou před obrovským Palladiem. 

Nic podobného jsem v životě neviděla. Byl to ten největší, nejluxusnější, nejvyšperkovanější obchodní dům s obchody těch nejvýznamnějších světových značek. Je sice hezké, že člověk ví, že Indie je země kontrastů a přibližně ví, že tady na něco takového může narazit. Ale když to pak vidíte na vlastní oči, stejně vás to odrovná. Z vlaku jsme předtím viděli hromady odpadků, mezi kterými pobíhaly krysy a lidi na nich měli rozdělaná sedací křesílka a používali je jako zahrádky. Chudoba, se kterou se tady člověk setká, je doslova hmatatelná. A mezi tím tady stojí tahle megalomanská šílenost... Každopádně jsme tady strávili pár hodin, šli jsme na film (West is West - britská produkce, takže pohodička), najedli se v Subway (ano, přesně tam...) a vyrazili na procházku na Marine way (hlavní Mumbaíská ulice, která lemuje pobřeží na jihu - sídlí tu banky a různé nadnárodní firmy, které si mohou dovolit platit obrovský nájem - architektura povětšinou ovlivněná funkcionalismem, stavělo se to někdy v 60. letech), kde se Leňa seznámila s holčičkou, která prodávala růže, a dostala jednu darem...

Kdo jste se dočetli až sem, zasloužíte si kometář k fotkám v předchozím příspěvku:

1. Orel (nebo něco podobnýho) - tenhle krasavec hnízdí naproti našemu oknu,

2. Výhled z okna,

3. Výhled z okna, 

4. Hotel v centru, monzun a zamlžený objektiv, 

5. Průhled pod Gate of India,

6. V každým pořádným přístavu musí být námořnící,

7. Taxík a mrakodrapy,

8. Moji kolegové z ISO a naše paní průvodkyně,

9. Mumbaí - Marine road, 

10. Paní z Rájastánu,

11. Muzeum Mahátmy Gándhího,

12. No comment,

13. Ekonomický rozvoj v praxi,

14. Reportážní.